Pro inspiraci – střípky z poradny (1)

„NE“ vykřikla žena zděšením. Ruku si položila na hruď, jako by chránila své já. Pravou ruku na levou horní část hrudi.

Teď sedí naproti mně. Vypráví mi o rakovině prsu, došlo k ablaci, řeší následnou léčbu a CHCE ZNÁT, proč nemoc přišla. Chce ji, kromě fyzického léčení, vyléčit i v energiích. Uvést se do souladu se životem. Chce nemoc pochopit a poučit se.

Zděšenou ženou byla v minulém životě. Příběh se nám odvíjí… a ukazuje příčinu…

Čeho se tehdy tak lekla? Zjevil se jí krásný, velký, bílý anděl. Dnes by to asi mnozí uvítali, ale ona žila v době, kdy za takové věci šly ženy na mučidla a na jistou smrt. Její děs, byl strachem ze smrti.
Při tom, jak si položila ruku na hruď, přešla tato silná emoce nejvíce do tohoto místa – nad a částečně na levé prso.
To prso, které nyní onemocnělo.

Rozumově můžeme říci, že její reakce byla pochopitelná. Byla taková doba. Jenže v přírodě platí jiné zákony. Zákony prvotního zdroje všeho bytí. Je to zdroj čisté, vše přijímající lásky, ve které se daří všemu živému, je to tedy zároveň i životní energie. V souladu s touto energií člověk je tehdy, pokud smýšlí a jedná způsobem, který je pro nejvyšší dobro všech zúčastněných, s láskou a úctou ke svému pravému já (můžeme použít i pojmenování „vyššímu já“, nebo „hlubšímu já“, které je kouskem prvotního zdroje v člověku sobě samém) a s láskou a úctou ke všemu, co jest.

Lidé si však na druhého člověka vymysleli spoustu krutostí a doplácejí na to dodnes obě strany, jak ten, kdo bolest působil, tak oběť. Ani agrese, ani oběť není v souladu s láskou a úctou ke všemu, co jest“. Oběti se mohly stát oběťmi, protože v kritickém okamžiku buď zapomněly na prvotní zdroj a zdroj v sobě, nebo měly v jedno nebo ve druhé, případně v obojí, nedostatečnou víru.
Následně se tak moc sžily se svým bolestným příběhem, že si na své pravé já už ani nevzpomínají.

Doba se změnila a každá duše, která nese světlo, už touží být osvobozena od role oběti, od disharmonie nasbírané v minulosti, od nadvlády rozumu – tedy ega, falešného já a projevit své světlé stránky. Máme šanci vytvořit zlatý věk, novou Zemi. Vesmír čeká, co uděláme, neboť to, co se děje na Zemi jej ovlivňuje. Člověku je přesto zachována svobodná vůle (z lásky a úcty) nakládat se svým životem, avšak ti, kteří se rozhodnou pro transformaci, mají obrovskou podporu. Díky novému postavení planet větší, než v dobách minulých. Proto mluvíme o novém věku lidstva.

A tak tyto duše vytahují na vědomí to, co dosud bylo skryto v podvědomí. Na vědomé úrovni už s tím lze něco dělat
a prvotní příčinu vyléčit. Stane se to tehdy, když životní situace člověku nepřehlédnutelně ukazuje, že něco dobře nefunguje. Může to být zdraví, hmotné zajištění, vztahy
a různé kombinace toho všeho.

A tak jsme léčily… Anděl se ženě v minulé, těžké době nezjevil náhodou. Kdyby se mu tehdy otevřela, řekl by jí „důvěřuj“. Nepřestávej se zaměřovat na světlo – uchovávat si ve vědomí zdroj všeho bytí. Což by pro ni znamenalo velkou pomoc a nejen pro ni. Mohla se stát jakýmsi „majákem“ světla v temnotě.

Jsou to velké zkoušky pro člověka zachovat si víru a i v těch nejnáročnějších situacích mít své zaměření na světlo zdroje. (Viz „Inspirativní příběh“.)
I v případě, že jde fyzicky o život. Důvěra, že všechno co se děje má nějaký smysl, který třeba rozumem nechápu, ale v širších souvislostech (z pohledu mnoha inkarnací) smysl má. Tento smysl není patrný a tedy pochopitelný z pohledu jedné inkarnace.

To, že se jí anděl zjevil, znamenalo, že ona měla potenciál jeho světlo a poselství přijmout. Anděl je posel zdroje všeho bytí, tedy zdroje života. Při jeho pomoci nemusí nutně vždy jít o zachování fyzického těla v daný okamžik, ale v průběhu dalších inkarnací se důvěra člověka, kterou si zachoval  v onen kritický okamžik, pozitivně projeví. Je to velký posun v růstu duše.

Život je posvátný a člověk by si ho měl vážit a chránit ho. Ale život neběží podle šablony. Pravdu lze pouze vyciťovat srdcem. A tak jsou okamžiky, kdy projevení pravdy zdroje všeho bytí je nade vše a může být i důležitější než zachování současného života.

Tím, že poselství zdroje prostřednictvím anděla odmítla, propadla strachu, si pro další inkarnace hodně uzavřela spojení se zdrojem a její životy byly řízeny rozumem, tím falešným já – egem, které vnímá oddělenost od zdroje. To ve svém důsledku přináší další a další potíže, bolesti, problémya ztráty. Pak přišel nynější život, kdy se začala rozpomínat
na světlo…

Ustrašenou ženu v minulosti jsme vyléčily. Ženu v současnosti ještě čeká (i když už nějaké poznání má) objevování svého pravého já, vyšších pravd a zákonitostí zdroje, znovu objevení svých strachem zapomenutých schopností, nová pochopení a to důležité – uvedení toho všeho do života.

Tehdy si za každou cenu chtěla zachovat život, lpěla na něm a v současném životě přišla nemoc, která ji život může vzít.  Bylo moudré se podívat na příčinu nemoci. Má schopnosti tuto situaci zvládnout, proto také tato výzva přišla.
Tyto situace nejsou trestem.  Jsou příležitostí zachovat se jinak než dříve a tím své energetické pole a duši uvést,
v tomto konkrétním ohledu, do souladu s životní energií prvotního zdroje všeho bytí.

Vina neexistuje. Všechno jsou to příležitosti k poznání prvotního zdroje, toho, kým jsme a jak to ve vztahu ke zdroji máme.  Jsou to příležitosti udělat věci jinak a tím získávat moudrost. A moudrost je největší hodnota ve vesmíru. Moudrostí vibruje prvotní zdroj. Je to určitá kombinace pravdy a lásky, kterou člověka může naučit pouze život sám (mnoho životů).