O strachu

Nebojte se změn. Život je změna.
Všichni toto přísloví znají a přece se lidé změn bojí. Proč? Strach ze změny člověku podsouvá ego prostřednictvím myšlenek. Ego chce vládnout osobnosti – tedy tělu, mysli i duši, avšak má omezené možnosti. Umí zvládat situace, které se naučilo. Každá změna je pro něj krok do neznáma, kdy neví, zda obstojí. Ego obstát chce! Proto i za cenu strádání svého nositele, ať už je to v oblasti zdraví, financí, vztahů, či jakékoliv jiné hojnosti, má potřebu setrvávat v tom, co již zná. Raději vytvoří iluzi příkoří. „Běž člověče a pusť si televizi, prohlédni si internet, vida, kolik nepravosti se děje. Podívej se kolem sebe: tamten dělá chyby a tomuto taky bylo ublíženo! Vida, potvrzeno, svět je špatný. Ne já, to ti druzí chybují, proto trpím, já chudák (!)“ – jsou myšlenky vytvořené egem. Ego vás nechá raději umřít, jen aby se neukázalo, že je nedokonalé!

Východní moudrost praví, že pokud má člověk jakékoliv problémy, týkající se zdraví, ale i financí, partnerské, sociální atd. … je to známka, že musí něco změnit. Může to být způsob stravy, pohyb, ale také třeba změna životní filozofie, přístupu k řešení problémů, žebříček hodnot – čím vážnější je problém, tím větší změna je třeba udělat.
Upřímně říkám – není třeba se změn bát. To hlavní, co je třeba udělat, je vědomě se postavit egu. Nerozvíjet myšlenky strachu, ublížení, pochybností, sebelítosti a neposuzovat (druhé, ani sebe). Pokud se tyto myšlenky objeví, vědomě je odvrátit pozitivním směrem. Vzpomenout si na něco pěkného, umět si všímat toho pěkného, čeho se nám dostává a pocítit za to vděk. Je třeba vědomě se vyhýbat škarohlídům a vyhledávat pozitivní společnost i literaturu. Není třeba každý den sledovat virtuální realitu předkládanou sdělovacími prostředky a sociálními sítěmi. Vytvoříte si odstup a zjistíte, že svět není takový, jaký nám předkládají. Krajní pocity lidí, potřebujících se z různých (i pochopitelných) důvodů zviditelnit, vám neprospějí. Ať už je to sdílená bolest (potvrzení, že je život špatný), či sdílené radostné zážitky z dovolené a restaurací (oni si užívají a já nemohu – opět potvrzení egu, že se děje křivda). Pravda je někde uprostřed obou krajních prožitků smutku a radosti. Někde uprostřed je klid a mír v duši, ale ten už musí nalézt každý sám.
Změny provázely i naše předky a my se můžeme opřít o jejich moudrost vyjádřenou příslovími: „odvážnému štěstí přeje“, „pomoz si sám a bude ti přáno“, „kdo hledá, najde“, „žádná kaše není tak horká, jak se uvaří“, „nikdy není pozdě (začít se změnou)“, „člověk míní, pán Bůh mění“ … atd.
Podívejme se také na děje v přírodě. Vše v makrokosmu i mikrokosmu je neustále v pohybu. Pohyb je život. Jak by tedy mohl člověk bez provedení změn prospívat?

Pokud člověk svět vnímá více srdcem než egem, tedy pocitově, s vírou, vděkem, s láskou a úctou k sobě samému (!) i ke všemu dalšímu projevu života a přírody, pokud u něho převažují pozitivní myšlenky a pokud neposuzuje (neposuzování je projev lásky a úcty k sobě i druhým) dostane se do sounáležitosti s životní energií přirozeného bytí působící v celém vesmíru. Intuice mu napoví, co je třeba změnit a jak.
Nový věk vyžaduje nové postoje a nový způsob vnímání světa. Staré přežité vzorce jednání a myšlení již neobstojí a dříve, či později úplně vymizí. Předkládaná virtuální realita je projevem zoufalství ega, které ještě nechce ztratit svoji moc, se brání a kope. Změnu však nelze zastavit, stejně jako nemůžeme zastavit pohyb planet ve vesmíru. Celá příroda se mění. Mění se například charakter počasí. Vědci ztratili možnost jeho důvěryhodné předpovědi (možná prozatím). Čím dříve člověk pocítí důvěru v život, tím snadněji se mu budou dělat změny. Tím méně bolesti bude muset zažít.

Vím, že provedení změny v situaci, kdy je člověk na dně, není vůbec lehké. Ego se bude bránit – „už jsem udělal dost změn, nefunguje to“! Dokud se necítíte dobře, tak jste dost neudělali! Za vaše problémy nemůže nikdo z venku, nikdo jiný, než vy sami. Byť se to může stokrát zdát jinak! Neznamená to však, když se vám nedaří, že jste špatní! Znamená to jen a pouze, že máte hledat příčinu. Ta může být velmi hluboko ukrytá. Možná budete muset vyhledat zkušeného terapeuta, aby ji odhalil. Po každém odhalení následuje poznání a krůček ke zmoudření. Dosažení moudrosti znamená poznat pravdu, vnést ji do života a jednou pro vždy se zbavit utrpení. Každý člověk je tohoto schopen. Nová doba nám dává nové, dříve netušené možnosti a prostředky. Každý, kdo si změnu k lepšímu zcela upřímně přeje a v hloubi svého srdce v lepší život věří, se dostane k té pomoci, kterou právě potřebuje. „Připravenému štěstí přeje“ praví opět moudrost našich předků o jejíž pravdivosti jsem se mnohokrát ve svém osobním i profesním životě terapeutky přesvědčila, a v poslední době přesvědčuji stále častěji.
Přeji vám radostnou cestu ke zmoudření!

Napsáno pro časopis Sprit 04/2015